Památky a turistické zajímavosti v obci

Naučná stezka

Naučná stezka Dalovice popisuje historii i současnost obce Dalovice. Trasa o 10 zastávkách vás provede po nejvýznamnějších místech, která zde najdete. Stezka má 2 okruhy. Delší okruhem  projdete  všech 10 zastávek. Kratší okruh vynechává  jednu zastávku a vede centrem obce.

Kostel Panny Marie Utěšitelky

Při příjezdu do Dalovic, podél Vitického potoka, nelze přehlédnout kostel Panny Marie Utěšitelky, který byl postaven v roce 1929 (původní kaple z r. 1898 se stala součástí nového kostela).Pseudorománský kostel Panny Marie Utěšitelky je krytý sedlovou střechou s polokruhovou apsidou krytou valbovou střechou.  Do hlavního průčelí je vestavěna zajímavě řešená hranolová věž, částečně zasahující do konstrukce původní kaple.

V Dalovicích stávala do počátku 19. století pouze dřevěná kaple. Teprve v roce 1898 byla postavena z peněžních sbírek občanů zděná obecní kaple Panny Marie Utěšitelky. Vroce 1925 prohlásil tehdejší kněz Paul Fritz, že hodlá v Dalovicích postavit kostel. Kaple byla pro tehdejších 3300 obyvatel malá. Založil se spolek, který do roku 1928 vybral 5mil. korun.  Neděli dne 4. srpna 1929 došlo k položení základního kamene. Po třech a půl měsících byla stavba dokončena! Dne 10. listopadu 1929 se dovezly a vysvětily zvony a 17. listopadu 1929 byl vysvěcen i samotný kostel.

Tvrziště

V letech 1938 a 1941 se německý archeolog Prof. Dr. Viktor Karell se svými pomocníky zaměřil na pozůstatky kamenné stavby o rozměrech 6,70 x 6,95 m v místě tehdy nazývaném „Hausberg“ (někdy také Kellerbergl, dnes Tvrziště). Zjistil, že se jedná o pozůstatky obytné tvrze vybudované koncem 12. století zřejmě podle vzoru ze sousedního Bavorska. Na základě vykopávek a tehdejších historických znalostí byl stanoven závěr, že lidé v této lokalitě žili nepřetržitě od doby kamenné do současnosti.

Vlastní „Tvrziště“ je okrouhlého půdorysu. Podle rozměrů základů a síly zdí z lomového kamene  lze usuzovat, že tvrz mohla mít několik podlaží. Hlavním smyslem této stavby bylo pravděpodobně strážit starou kupeckou stezku, která vedla z Německa  přes Cheb a Dalovice směrem na Žatec a Prahu. Dalším důvodem mohla být ochrana lidských obydlí, která se nacházela v blízké vzdálenosti.

Zámecký park

Zámecký park se nachází na ploše, která byla osídlena již dlouhou dobu před příchodem Slovanů. Archeologové uvádějí, že na místě dnešního Zámeckého parku bylo od 8. stol. n. l. velké slovanské sídliště. Po staletí zde rostly  především duby. Písemné zprávy o nich máme např. z  1. poloviny 17. století, kdy zde dominovalo devět mohutných prastarých dubů, od začátku 20. století zůstal pouze jeden, tzv. Körnerův dub.

V roce 1875 nechal baron Friedrich Riedl von Riedenstein postavit Nový zámek. Původně byly kolem zámku pastviny a v jeho blízkosti les, ve kterém převažovaly duby nad buky a lípami. V roce 1892 nechali majitelé panství přeměnit okolí zámku a les na „Zámecký park“ v tehdy módním anglickém stylu. Během let 1904-1906 byl park doplněn výsadbou jehličnatých stromů a skupinami keřů.

V současné době je převážná část Zámeckého parku v majetku Obce Dalovice. Nový zámek a jeho okolí vlastní Karlovarský kraj. Celý Zámecký park, Nový zámek a busta K. T. Körnera jsou od roku 1958 nemovitou kulturní památkou registrovanou pod evidenčním číslem 38621/7-779.

V letech 2013-2015 probíhá  v dalovickém zámeckém parku revitalizace, na který Obec Dalovice získala finanční podporu od  EU a MŽP. Došlo k vykácení a ošetření některých stromů a výsadbě nových dřevin.

Pomník básníka Theodora Körnera

Básník se po zranění z války proti Napoleonovi v roce 1811 léčil v Karlových Varech. Na doporučení J. W. Goetha navštívil Dalovice. Zamiloval si dalovický zámecký park a chodil sem na procházky. Pod starými mohutnými duby odpočíval a psal  básně. Dalovičtí občané a karlovarští lázeňští hosté u  příležitosti 50 let od básníkova  úmrtí, v roce 1863, vybrali peníze v dobrovolné sbírce a objednali na jeho počest pomník. Měl podobu kamenného obelisku s reliéfním portrétem K. T. Körnera v oválném medailonu. V roce 1891 se Körnerův pomník převezl z Dalovic do Karlových Varů a byl umístěn nedaleko památníku Fridricha Schillera na Goethově stezce.  (Z podnětu karlovarské Osvětové rady byl pomník r. 1946  zlikvidován.)

U příležitosti 100 let od básníkova úmrtí v roce 1913 nechala baronka Mathilda Riedl von Riedenstein pojmenovat dnes památný strom - „tisíciletý“ dub po K. T. Körnerovi a do blízkosti umístit jeho bustu v nadživotní velikosti. Busta představuje básníka v důstojnické uniformě slavného Lützova hulánského regimentu, který se proslavil v boji proti Napoleonovi.

Körnerův dub

V novodobé historii postihla Körnerův dub celá řada pohrom. Na začátku 20. století měl dub ještě velkou a několika patrovou korunu a byl zcela zdráv. Pravděpodobně stářím, špatnou péčí a nešetrným zacházením (hlavně po roce 1945, kdy byla čsl. armáda ubytována na obou zámcích v blízkosti a park byl jejich cvičištěm) uschly některé mohutné větve a ve stromě se vytvořila rozsáhlá dutina. Do této dutiny házeli neukáznění návštěvníci parku různé papíry a odpadky. Katastrofou pro strom se stal požár uvnitř stromu dne 28.června 1994, který zdolávaly dva hasičské sbory více než šest hodin. Po tomto požáru byl strom dendrologicky ošetřen  a zabezpečen proti vandalům. Od té doby je také pod stálým dohledem  odborníků.

Kamenný kříž v zámeckém parku

V Zámeckém parku, poblíž Nového zámku, najdeme kamenný kříž vysoký 94 cm, široký 44 cm, tloušťka 32 cm. Hrany kříže jsou zaoblené. Vyrobený je z pískovce, jedno jeho rameno je značně poškozené. Kdy kamenný kříž vznikl, není známo. První zprávy o něm máme až ze začátku 20. století. Víme, že v tu dobu stával u cesty vedoucí od Starého zámku směrem k Zálesí na místě nazývaném „Bei Kreuzfeld“ (nedaleko bývalé šachty Anna). V roce 1912 se budovala silnice z Dalovic do Zálesí s návazností na silnici Karlovy Vary – Ostrov a kříž se ocitl mezi patníky. Dalovický občan L. Radl dal r. 1913 kříž přemístit pod lípu, která stála u silnice poblíž jeho pivovaru (pivovar byl vedle rybníčku nedaleko Starého zámku).  Pravděpodobně  r. 1925 nechala rodina Riedl von Riedenstein kříž přemístit do Zámeckého parku.

Starý zámek

Starý zámek byl postaven v 1. polovině 16. století a sloužil jako panské sídlo až do 2. poloviny 19. století. Majitelé panství se často střídali. Z historických dokumentů vyplývá, že vlastníky dalovického panství byl nejdéle rod Hiesserle (15. – 16. století), rod Schön von Schönau  (18. – 19. století) a rod Riedl von Riedenstein (1871 – květen 1945).Rodina Riedl von Riedenstein pobývala ve Starém zámku pouze v letech 1872–1875 a pak se přestěhovala do Nového zámku. V dalších letech sloužil Starý zámek  jako ubytovna pro zaměstnance porcelánky. V roce 1899 Starý zámek vyhořel. Zcela zničena byla střecha a část vnitřku budovy. Baron Friedrich Riedl von Riedenstein nechal v letech 1900–1902 zrekonstruovat Starý zámek v novějším stylu. V rámci rekonstrukce bylo přistavěno jedno patro. Vnější podoba Starého zámku se od té doby nezměnila.

Po roce 1902 byla do 1. patra budovy umístěna část rozsáhlých sbírek německé, francouzské a anglické literatury rodiny Riedlů. Přízemí zámku se pronajímalo (dlouhou dobu zde byl lékařský ústav MUDr. H. Brixe). Po skončení II. světové války r. 1945 se stal zámek majetkem československého státu. V současné době  zde sídlí Střední zemědělská škola Dalovice. Vlastníkem budovy je Karlovarský kraj.

Nový zámek

Nové reprezentativní sídlo v historizujícím slohu nechal vystavět v letech 1874-1875 tehdejší majitel zdejšího statku baron Friedrich Riedl von Riedelstein nedaleko Starého zámku v jihozápadní části obce Dalovice. Do té doby sídlili vlastníci Dalovického panství na Starém zámku. Někdy na počátku 20. století byl objekt empírově upraven. Na  začátku roku 1945 zde bylo umístěno velitelství německé branné moci pro celý okrsek západního pohraničí Od roku 1958 se stal objekt Nového zámku sídlem Odborného učiliště spojů, dnes zde sídlí Střední odborná škola logistická. V letech 2008-2012 proběhla celková rekonstrukce a modernizace objektu.

Botanická zahrada

Botanická zahrada byla založena při Střední zemědělsko-technické škole v Dalovicích v roce 1966 na ploše zhruba 800 m2. V současné době se v zahradě nachází sbírka regionální květeny Karlovarska čítající cca 170 druhů rostlin. Dále je zde umístěna kolekce zemědělských plodin volné krajiny v počtu 40 druhů rostlin. Sbírky jsou doplněny souborem tabulí s tématy pro ekologickou výchovu obyvatel.  Zahrada je volně přístupná veřejnosti.

Kaplička ve Vysoké – kaple sv. Anny

Původní, dnes již neexistující, kaple zasvěcená svaté Anně, zde byla v letech 1780 – 1782. T. Současná kaple pochází let 1903 – 1904. Věřící si vybrali tuto svatou, protože je patronkou matek a manželství, patronkou truhlářů, tkalců, krejčích, čeledínů, horníků, mlynářů a provazníků. (jméno Anna je hebrejského původu a v překladu znamená „milá“, „milostiplná“ či „laskavá“). Kaple sv. Anny ve Vysoké nikdy nebyla „nemovitou kulturní památkou“. Patří však k historii obce, a proto se snažíme o její zachování.

Pomník válečným obětem

Původní velký pomník válečným obětem stál na okraji parku v Zámecké ulici a vytvořil jej r. 1934 známý karlovarský sochař Hugo Uher.  V roce 1948 byly z pomníku odstraněny německé nápisy a deska se jmény padlých místních občanů v I. světové válce byla přemístěna na dalovický hřbitov. Nově byly instalovány dvě žulové desky s nápisy: „My dali život – vy živí bděte“, „Věnováno padlým a umučeným“, „1918“, „1945“ a datem nového slavnostního odhalení. Roku 1957 byl pomník rozebrán a přemístěn do Borské ulice. Na tomto místě se z postranních křídel a původního podstavce udělal nový podstavec a na něj se postavil zmenšený pomník (z původního pomníku  zbyl jen čsl. lev a část schodiště). V této podobě pomník existuje dodnes.

Vyhlídkový altán

Vyhlídkový altán nechala v zámeckém parku postavit Obec Dalovice v roce 2012. Umístění altánu bylo pečlivě vybráno. Z tohoto místa je výhled do údolí řeky Ohře a na Drahovice, městskou část Karlových Varů. Částečně vidíme i další karlovarskou část – Bohatice, které dominuje pohled na teplárenský komín.

Dalovická porcelánka

Majitel dalovického panství Johann Wenzel Ferdinand, rytíř ze Schönau, začal r. 1804 v Dalovicích vyrábět kameninové výrobky. Vzhledem k tomu, že byly zdařilé a byl o ně zájem, hned v následujícím roce 1805 založil továrnu na výrobu kameniny. Kolem r. 1830 se v ní postupně začala stále více rozšiřovat výroba porcelánu. Výraznou osobností, která se o rozvoj výroby porcelánu v Dalovicích zasloužila, byl Ludwig Pröschold, který koupil továrnu r. 1891. Pod jeho vedením se porcelánové zboží začalo vyvážet ve velkém množství do řady evropských i mimoevropských států.

Společenský objekt  - „Tovární vila“

Původní dům, který na Hlavní čp. 82 stál, byl postaven jako vila ředitele porcelánky. Kdy byl tento dům postaven, se zatím nepodařilo vypátrat. Podle obrázků ze starých kronik můžeme vidět, že „Fabrikvilla“ byla krásným domem. Byla postavena do tvaru písmena „U“, okna v přízemí byla zdobena štukami, v podkroví okna ve vikýřích a fasáda  částečně porostlá zelení. Dům obklopoval park. Před vchodem, od dnešní SZeŠ, se nacházel  vodotrysk, z druhé strany domu pak tři velké kulaté květinové záhony.

Od r. 1952 do r. 1992 byla v budově školka, pro dům se vžil název „Kamenná školka“. V září 1992 se  MŠ přestěhovala do budovy bývalých jeslí v Májové. Od té doby byl dům bohužel nevyužit a postupně chátral. Zastupitelstva obce projednávala několik záměrů o prodeji, následně pak možnosti objekt renovovat a využít jako společenský objekt, který v obci dlouhodobě chyběl. V roce 2014 proběhla demolice objektu. V roce 2015 době proběhla výstavba nového objektu, je zachován v duchu původní ředitelské vily. Stavba byla dokončena v říjnu 2015. Více informací o výstavbě nového objetku naleznete pod záložkou realizované projekty.